Těžba a dobývání rud železa v Brdech a Podbrdsku.

Veronika • 18.11.2014

Článek od pana Františka Knížka.

Hlavní část oblasti Brd a Podbrdska je tvořena staropaleozoickými - prvohorními horninami Barrandienu. Zejména sedimentární horniny ordovického stáří jsou nositeli mimořádně zajímavých rudních asociací minerálů vzniklých při sedimentární činností prvohorního moře. Historicky byl dominantně nejdůležitější zájem o ordovické sedimentární železné rudy, které byly zdrojem pro surovinovou základnu brdského a podbrdského železářství.

Železné rudy dobývané v Brdech a Podbrdsku představují historicky největší železářskou oblast Čech. Těžba probíhala na výskytech rud většinou povrchově nebo mělce podpovrchově. V pozdější době dochází i k těžbě hlubinné pomocí dolů a štol. Dosahovalo se hloubek okolo 50-70m a vyjimečně i 100m a více a to hlavně na Příbramsku.

Významné a neméně důležité jsou i železnorudné žíly lokalizované v poruchových pásmech v okolí Příbrami. Těžbou těchto žil byla proslavena oblast od Narysova přes Žežice do okolí Brodu a Svaté Hory s pokračováním na Květnou a dále až do okolí Bratkovic a Hluboše. Druhou oblastí zrudněných žil železem je rajon okolí Rožmitálu p. Třemšínem. Dokladem jsou mělké doly a štoly v okolí Vranovic a Sedlice, dále taky v okolí Bukové a Zálan. Zajímavá je oblast těžby mezi Věšínem, Borovnem a Skořící okolí kót Kokšín a Palcíř v horninách svrchního proterozoika.

Přesto i přes zmíněné dolování Fe-rud i z žilných výskytů, jsou jako nejdůležitější zdroj rud železa v brdské a podbrdské oblasti sedimentární akumulace rud v sedimentech a vulkanitech ordovického stáří.

Sedimentární rudy jsou naakumulovány v jednotlivých rudních obzorech ordoviku. Tyto rudy vznikaly chemogení nebo biochemickou sedimentací v mělkovodním prostředí v blízkosti pevniny či vulkanických elevací. Rudy železa tvoří protáhle čočkovitá tělesa o různé mocnosti od několika decimetrů do několika metrů (20-30m) a do plochy lze hovořit o rozsáhlejších obzorech. Ve složení Fe-rud je přítomen hlavní minerál hematit v šupinaté, zrnité nebo oolitické podobě ve společném sepětí se sideritem. Dalším neméně důležitým minerálem je limonit vznikající převážně přeměnou hematitu, který vytváří pestře naběhlé povlaky, nebo rezavé až žluté kůry. Vzácně obě hlavní rudy doprovází místy velmi pěkně krystalovaný pyrit. Vše doprovází železem bohatý chlorit – chamosit, jílové minerály, siderit, křemen, dolomit, ankerit, vápenaté fosfáty a vzácně i obecné sulfidy barevných kovů. Průvodcem ložisek železných rud jsou na mnoha místech železité křemeny. Jsou to žlutohnědé, okrově až červenohnědě zbarvené křemité hmoty, jejichž zbarvení mají na svědomí oxidy železa. Tyto hmoty se hojně vyskytují v okolí Svaté Dobrotivé, Zaječova, Cheznovic, Komárova, Jíviny, Hořovic, Strašic a na četných dalších lokalitách. Tyto železité křemeny jsou většinou druhotně přemístěny mimo ložiska Fe-rud a sbírají se většinou na polích, ve vodních tocích apod. Sedimentarní železorudné výskyty, obzory, čočky – ložiska v oblasti Středních Brd jsou vázány na tři statigraficky odlišná souvrství spodního ordoviku a to v nejstarším souvrství třenickém, šáreckém a dobrotivském. V nejstarší sedimentární jednotce ordoviku jsou Fe-rudy vyvinuty ojeniděle v okolí Rokycan, Svojkovic, Holoubkova, Medového Újezda, Cheznovic. Nejvýraznější a horizontálně nejstálejší jsou Fe-rudy na bázi šáreckého souvrství v okolí Strašic a v okolí Komárova. Ve vyšších polohách tohoto souvrství jsou lokality Fe-rud v JV křídle Brd a to na Plešivci u Rejkovic, Felbabky, Ohrazenice-Eugenov, Venkov-Písky, Jince, Malá a Velká Baba u Hostomic.

V dobrotivském souvrství ordoviku se vyskytují nestálé polohy Fe-rud u Kařízku, Kvaně, Cheznovic a některá tělíska rud mezi Kleštěnicmi a Zaječovem. Na území Středních Brd se ordovické železné rudy v různém rozsahu dobývaly na více jak 30 hlavních důlních lokalitách. Mezi nejvýznamnější a nejzajímavější důlní lokalitou je komárovský rajon mezi Komárovem, Zaječovem, Svatou Dobrotivou, Kvaní, Neřežínem a Jedovou (Dědovou )horou. Těženy byly čočkovité polohy oolitických hematitových rud, méně pak podružně malá tělíska jílovitých sideritových rud – tzv. pelosideritů, tufové brekcie se sideritovým tmelem, celistvé hematity, hematitizované tufy nebo prokřemenělé masivní hematitové rudy tzv. ocelky. Těžené čočky železných rud měly obsahy Fe v hematitech 33%, sideritu 27% a limonitu 29%. Zajímavostí jsou těžené doprovodné výskyty rtuťové rudy sirníku rtuti – rumělky (cinabarit) na Jedové( Dědové)hoře u Neřežína. Zde byla největší a průmyslová akumulace rumělky na Fe-ložisku vyvinuta v krátkých žilách na tektonických poruchách S-J směrů protínající ložisko. Výplň těchto žil tvoří jemnozrnná masivní a drobně krystalovaná rumělka místy provázená kapičkovitou ryzí rtutí a kromě rumělky je to karbonát-křemen-barytová žilovina se sulfidy mědi, jaspisem, ankeritem, Hg-tetraedritem a oxidačními členy mědi. Hlavně barytové krystalové drůzy s barevným spektrem svých krystalů Jedovou horu sběratelsky proslavily.

Jak již bylo výše uvedeno, průvodcem ložisek ordovických železných rud v Brdech jsou na mnoha místech křemité hmoty - železité křemeny aj. Jsou to žlutohnědé, okrově až červenohnědě zbarvené křemité hmoty, jejichž zbarvení mají na svědomí oxidy železa. Na tyto hmoty je nejzajímavější oblast mezi Strašicemi, Komárovem a Jincemi. Zajímavé jsou nálezy z okolí Svaté Dobrotivé, Zaječova, Cheznovic, Hořovic a na četných dalších lokalitách. Tyto železité křemeny jsou většinou druhotně přemístěny mimo ložiska Fe-rud a sbírají se většinou na polích, v údolních nivách vodních toků apod. Mnoho dalších výskytů žel. křemenů lze nastudovat v citacích shrnutých v Topografické mineralogii Čech od F.Kratochvíla. Nejčastěji nalézané železité křemeny jsou masově červené, žluté, žlutočerné, a nejvíce žádané a nejvzácnější jsou hvězdnaté křemeny, kdy vzácně nalezené exempláře byly s velikosti jednotlivých hvězdiček až 4cm. Ojediněle a velice vzácně jsou nalézány pisolitické Fe-křemeny, se zajímavě koncentricky barevnými vrstvičkami okolo jádra.

Okolo vzniku těchto hmot je vedena v posledních letech odborná diskuse. Základním faktorem pro vznik a výskyt těchto křemenů je neoddiskutovatelně přítomnost, či blízkost vulkanitů strašického nebo křivoklátsko-rokycanského pásma. Tyto vulkanity jsou vesměs v prostředí postiženém výraznou tektonickou aktivitou, za vzniku dalších výrazných tektonických fenoménů, spojených s hydrotermálními procesy. Hydrotermální procesy v takovémto prostoru přinášejí a produkují křemenou hmotu různě červených a barevných železitých křemenů se vznikem křemenných žil o různé mocnosti. Dokladem takových to žil ve vulkanitech je lom Zaječov, odkryv Evženov aj. Tyto žíly mnohdy po nařezání a vyleštění odkryjí a zviditelní textury uvnitř mineralizované žíly. Obdivuhodné a nádherné jsou textury brekciovité s útržky prokřemenělých Fe rud, prokřemenělých okolních sedimentů z okolí vzniklých žil. V texturách žil je možné studovat syngenetické pochody a procesy při krystalizaci a genezi těchto žil v prostředí značně tektonicky porušeném. Hydrotermálními procesy je postižené i okolní sedimentarní prostředí(ordovické souvrství)velmi silným prokřemeněním. Tyto procesy přispěly i k prokřemenění tehdy přítomných stromatolitů a dosud blíže taxonomicky nezařazených zbytků fosílií v sedimentech ordoviku přítomných. Nálezy stromatolitů v železitých křemenech jsou proto velice vzácné a o to více ve sbírkách žádané.

Další nalézanou křemitou hmotou v oblasti Brd jsou velice vzácné a málo známé brdské acháty. První nálezy byly učiněny v okolí Svaté Dobrotivé a na Hrbku počátkem 60 let minulého století. Je s podivem, že tak dlouhou dobu, v takto geologicky zajímavém území, unikaly achátové hmoty pozornosti geologů a mineralogů. Výskyty jsou spjaty s blízkostí svrchně kambrických vulkanitů strašického pásma a diskutabilní je jako zdroj achátů vulkanismus a jeho vulkanity v křivoklátsko-rokycanském pásmu. Relativně velká četnost nálezů achátových hmot v podobě pecek a jejich úlomků je v oblasti Komárovska a Strašicka. Druhou oblastí výskytu s poměrně málo četnými nálezy je oblast Felbabky, Křešína, Ohrazenic, Cheznovic a Olešné. Většina nálezů achátových hmot pochází z polních sběrů, sedimentů údolních niv podél vodních toků a při příležitostných odkryvech. Pro brdské acháty je charakteristická vodorovná kresba – páskování s pestrou škálou barev od bílé, modré, přes hnědou, žlutou do červené a zajímavé jsou acháty zelené. Velikost achátových pecek je taktéž velice proměnná. Většinou se jedná o velikost v první centimetrech. Je znám i nález pecky od Tění 35x30 cm. Pravděpodobné paleozoické stáří achátových pecek je podepsáno do kvality pecek pro řezání – broušení. Větší pecky jsou značně rozpukány. Pecky menších rozměrů jsou kvalitnější. Neporušené pecky jsou velikou vzácností. Doposud počet nalezených kusů a větších úlomků achátů se odhaduje na několik set kusů. O brdských achátech se diskutuje jako o nejstarších achátech z českého masivu.

Brdské křemité hmoty (acháty, železité křemeny, stromatolity), jejich krása a kouzlo vynikne

až po jejich řezu a naleštění.. Velice milým překvapením bude nález v železitých křemenech,

a to nebude trvat dlouho, taxonomicky zařaditelných fosilií pravděpodobně spodnordovického stáří.