Třetihory nebo-li terciér je geologické období kladené do doby cca před 66 až 2,58 miliony lety. Na území Čech bylo teplé až subtropické podnebí, což se změnilo na konci třetihor. V třetihorách dochází k výraznému rozvoji krytosemenných rostlin a na konci třetihor se již tehdejší rostlinstvo podobá tomu dnešnímu. Hojné jsou již jehličnany. Třetihorní flóra na našem území dala vzniknout podkrušnohorským hnědouhelným pánvím. To bylo z hlediska sedimentace ještě umocněno blízkostí stratovulkánu Doupovských hor. Zde také nalézáme nejvíce fosilních zbytků třetihorních rostlin. Mezi evropsky nejvýznamnější evropská naleziště patří Mostecká pánev, která je význačná jednak druhovou pestrostí, jednak způsobem zachování zkamenělých rostlin. Hlavním materiálem uhelných pánví byl patisovec červený (Glyptostrobus europaeus), tupela dvousemenná (Nyssa disseminata), javor trojlaločný (Acer tricuspidatum), olše a vrby. Jedny z nejstarších nálezů fosilní flóry z třetihor u nás pochází ze Sokolovské uhelné pánve z okolí Starého Sedla (eocén). Byly zde nalezeny rostliny podobné skořicovníku, dubu, kaštanu, dále palmy, mangólie a další. Tyto pak nalézáme i u Lomnice v pískovně Erika.
