Uplynulý víkend jsme měli letos poslední možnost navštívit mineralogickou burzu. Jednak jsme navštívili tradiční předvánoční burzu v Písku, ale zavítali jsme i na burzu k našim jižním sousedům do Linze.

Mohli jsme si tak porovnat dvě naprosto odlišné burzy, ať co se týče vystavovaného sortimentu, tak i pokud jde o návštěvnost. Letos se písecká burza poprvé konala v jiných prostorách než tradičně, tzn. v Prácheňském muzeu. Tentokráte umístili pořadatelé konání burzy do prostor haly Elim na výstavišti v Písku. Pravda, více prostoru, snadné parkování, vše soustředěno do jednoho místa, ale přeci jenom zde trochu chyběl ten nádech muzejních prostor. Ale jinak organizačně výborné. Návštěvnost byla také vysoká, pouze pokud jde o prodávaný sortiment nebyl zde k vidění žádný opravdu exkluzivní materiál, který by vybočoval nad rámec standartu. Přeci jenom zde převažovala systematická mineralogie. Oproti tomu mineralogická burza v Linzi, která se konala o den později byla charakterem zcela jiná. Zde naprosto převažovala estetická mineralogie. Samozřejmě cenově zase na jiné úrovni, ale zato se dalo na co koukat. Ať již šlo o minerály, tak o fosílie. Úžasné již bylo umístění burzy do sálů historické budovy paláce Kaufmännischer.  Překrásné prostory a dostatek místa jak pro vystavovatele, tak pro návštěvníky. Trochu dražší je zde poplatek za stůl (50 Euro). Sortiment zde byl podobný jako na jiných zahraničních burzách jako např. v Mnichově, ale samozřejmě v menším měřítku. Kromě např. již známých achátů z různých světových nalezišť, vzorků zlata z Kalifornie či krásných vzorků z již zaniklých rumunských lokalit, zde byla i řada novinek. Co nás zde však nejvíce zaujalo byly např. fascinující vzorky vivianitů z Bolívie. Drúzičky nádherně tmavě zelených průhledných krystalů z lokality Huanuni mine z letošních sběrů. Něco naprosto úžasného, drahokamová kvalita. Také cena byla v kategorii pro běžného smrtelníka nedostupná. Skvělé byly také drůzy prasemů z Řecka, zajímavé např. fluority z Annabergu v Německu a mnoho dalších. Velké zastoupení tu měly i fosílie. A co nám úplně vyrazilo dech byly fosilní krabi z Uruguaye. Vypadali jako ti současní, živí a do teď se nemůžu ubránit dojmu, že nejsou praví. Během návštěvy těchto dvou burz jsme si udělali obrázek jak rozdílné jsou nejen úrovně z hlediska prodávaného materiálu, ale i z hlediska návštěvnosti a zájmu kupujících. Přeci jen i když úroveň našich burz je trochu pozadu za těmi zahraničními, zápal a sběratelství máme asi víc v krvi než naši sousedi.

Burza Písek

Text: Jan Vokoun

Foto: Veronika Kabeláčová