Článek od pana Pavla Černého.

V okrajové partii Brd tvořené na severozápadě svrchním kambriem vulkanického strašického pásma a ordovickými sedimenty se vyskytly zajímavé křemenné hmoty.

Dosud velice málo známé jsou nálezy achátů v posledních desetiletích na Hořovicku a Strašicku. Jejich výskyt je vázán na svrchně kambrické vulkanity strašického méně křivoklátsko-rokycanského pásma. Ojediněle jsou nalézány i v terasových sedimentech potoků. Největší koncentrace výskytu je v oblasti mezi Strašicemi a Komárovem. Řídké nálezy jsou i u Ohrazenic, Křešína, Ostřého, Cheznovic, Olešné. První nález byl učiněn na Hrbku u Svaté Dobrotivé začátkem 60.let. Většina sběrů pochází z polí, potoků, případně příležitostných výkopů. Výjimkou byl lom Vojenských staveb v Zaječově, kde byla občas zastižena partie s hojným výskytem achátů.

Velice časté jsou acháty s vodorovnou kresbou. Barva je velice pestrá ( modrá, bílá, šedá, hnědá, žlutá, červená, zelená).

Je zajímavé, že přestože tato oblast byla hlavně v minulém století předmětem intenzivního zájmu mnoha geologů a mineralogů, v žádné práci není zmínka o achátech.

Rozměry achátových pecek se pohybují většinou v centimetrech, ojediněle byly nalezeny i větší kusy. Největší dosud známá pecka od Tění má rozměr 35 x 30 cm. Její kvalita však není taková jako u menších kusů. Vzhledem k paleozoickému stáří jsou acháty většinou silně rozpukané. Neporušené pecky jsou velkou vzácností.

Četnost nálezů je ve srovnání s klasickými lokalitami v SV Čechách nepoměrně řidší. Celkem bylo dosud nalezeno včetně úlomků pouze několik set kusů. Nejlepší nálezy pocházejí z Hrbku a z lomu v Zaječově.

Další křemennou hmotou z této oblasti jsou železité křemeny. Vyskytují se převážně v oblasti ordovických železných rud. Nás se týká úsek mezi Strašicemi, Komárovem a Jincemi.

Výčet výskytů železitých křemenů je podrobně popsán hlavně z minulého století geology zabývajícími se železnými rudami. Publikace jsou ocitovány v Topografické mineralogii Čech od Fr. Kratochvíla. Nejčastěji jsou železité křemeny masově červené, žluté, žlutočerné, vzácnější jsou hvězdové, kdy velikost jednotlivých hvězdiček dosahuje až 4 cm. Ojediněle jsou pisolitické, kdy okolo centra vznikají jednotlivé vrstvy.

Z terénních prací prováděných v současné době autorem a několika sběrateli ( Ing. K. Mařík, F. Janouš, O. Zoubek, Fr. Knížek) lze shrnout, že výskyt zdějších železitých křemenů má několik zákonitostí. Je vázán na blízkost vulkanitů strašického případně křivoklátsko-rokycanského pásma. Dalším důležitým faktorem je přítomnost výrazné tektonické poruchy.

Proto lze usuzovat, že vznik železitých křemenů je vázán na hydrotermální procesy a přínos SiO byl po výrazných tektonických liniích. Hydrotermální matečnou hmotou je masivní červený železitý křemen. Nalezené vzorky profilu celé žíly a ojedinělé nálezy v odkryvech ( Evženov, lom Zaječov) dokládají, jak jsou v červeném křemeni utržené brekciovité úlomky prokřemenělých Fe rud, prokřemenělých sedimentů a je patrno i jejich odlamování při okrajích žíly. Šedočerné křemeny ( „ocelky“) a žluté křemny jsou prokřemenělé sedimenty v okolí žil červeného křemene a tektonických poruch tímto červeným křemenem vyplněných. Je v nich místy patrná zachovalá vrstevnatost, drobné tektonické posuny vrstev, vzácně křížové zvrstvení. V posledních dvaceti letech byly v těchto ordovických železitých křemenech ojediněle nalezeny stromatolity a zbytky blíže neurčených fosílií.

Důkazem toho, že je vznik železitých křemenů spjat s vulkanismem a následnými hydrotermálními procesy, je jeho výskyt přímo ve vulkanitech strašického pásma. V zaječovském lomu se v průběhu celé jeho činnosti objevovaly drobné červené žilky mocné okolo 1 – 3 cm. V posledních letech byly zastiženy i žíly mocnější a jedna velká čočka mocná přes 1 m o delce okolo 20m. Též ve výchozu lesní cesty nad Evženovem byly zastiženy drobné žilky železitého červeného křemene ve vulkanitech. Dnes je tento výchoz překryt živicí.

Lze předpokládat, že ordovické sedimenty s hojným obasahem Fe rud byly pouze zdrojem železa k zabarvení těchto křemenných žil.

Krása zdějších achátů a železitých křemenů vynikne pouze po naleštění. Zdejší surovina je v současné době používána některými výrobci šperků. Její využití je však zcela nedoceněno.

Typický žlutočervený železitý křemen z lokality Hrbek u Sv.Dobrotivé, 13x9 cm.

Ukázka šedobílého stromatolitu z vrchu Kokšín, velikost 25x15 cm

Obrovská achátová pecka z lomu v Zaječově rozměru 32,5x15 cm od F.Janouše z roku 2004.