Pod pojmem Pálava si milovníci vína vybaví vinohrady a městečko Mikulov. Výlet do této nádherné oblasti však můžeme spojit i s výlety ryze geologickými či paleontologickými. Pojďme se vypravit za těmi hlavními zajímavostmi.

Pálava je od roku 1976 chráněnou krajinnou oblastí. Je nejsušší a nejteplejší oblastí naší republiky a zahrnuje nádherná vápencová skaliska Pavlovských vrchů. Nejvyšším vrcholem je Děvín (554 m). Vrchy jsou tvořeny převážně vápenci jurského stáří. Bělostné skály můžeme obdivovat během pěší turistiky. A jelikož rozloha Pavlovských vrchů není velká, zvládneme toto území projít během jednoho dne. Navíc jak již byla zmínka o vinohradech, můžeme odbočit i do některého z mnoha zdejších sklípků. Z Pálavy pochází nález světoznámé věstonické Venuše, ale i tábořišť lovců mamutů. Oblast u obcí Dolní Věstonice a Pavlov patří k nejvýznamnějším archeologickým nalezištím na světě pro období starší doby kamenné. Bylo zde nalezeno velké množství kostí i kostěných a kamenných nástrojů. Tyto pak můžeme shlédnout v Archeoparku v Pavlově. Tato moderní expozice nám přiblíží život lovců mamutů na úpatí Pálavy před 30 000 lety. Nalezneme zde kamenné a kostěné nástroje, umělecké předměty, plastiky, jejich zlomky a další nejcennější předměty, které se v okolí podařilo nalézt. Menší původní archeologickou expozici nazvanou Věk lovců a mamutů pak můžeme navštívit přímo v Dolních Věstonicích v barokní budově radnice. Dále se můžeme vypravit směrem na Mikulov. Přímo na jeho severním okraji lze navštívit jeskyni Na Turoldu. Těžbou vápence zde bylo odkryto několik jeskyní již v 19.století. Nejstarší zprávy o zdejších jeskyních pochází již z roku 1669. Jeskyně je v současnosti zpřístupněna pro veřejnost. Spolu s jeskyní Liščí díra tvoří systém délky 2950 m. Jde o největší jeskynní systém v druhohorních vápencích v naší republice. Před jeskyní je pro návštěvníky vybudován Geopark s ukázkami hornin z různých částí naší republiky. Nejbližší okolí Mikulova je také vyhlášené nálezy fosílií. V mnohametrových vrstvách miocénních štěrkopísků se nachází velké množství fosilních mušlí. Dobře zachované ulity mlžů a plžů lze místy nalézt přímo na povrchu. Některé sedimenty jsou odkryty orbou nebo pískovnami. Místy ve velkém množství lze nalézt druhy rodů Conus, Ancilla, Turritella, Natica a mnoha dalších. Asi nejznámějším nalezištěm je pískovna u Mušlova nebo stará pískovna Kienberg, odkud je známo několik set druhů mořských plžů, mlžů, dírkovců, skořepatců a dalších živočichů. Další významná naleziště jsou Bulhary, Sedlec, Hlohovec. Fosílie lze také nalézt přímo v místech některých vinic, zvlášť když dochází k jejich obnově a dojde k orbě. Návštěva některého ze zdejších nalezišť bude určitě pro někoho velkým zážitkem. A pokud se nezadaří, dýchne na nás alespoň příjemná atmosféra okolní přírody a nádherných vinic.

Bělostné skály Pavlovských vrchů.

Zdejší skály jsou tvořeny jurskými vápenci.

Informační tabule.

Vstup do archeoparku, vskutku unikátní moderní architektura.

Uvnitř archeoparku při prohlídce expozic.

Kamenné nástroje z pazourku.

Odkryté pohřebiště v Archeoparku.

U pokladny jeskyně Na Turoldu.

Vstup do jeskyně.

Informační tabule.

Opuštěný lom Na Turoldu je také nalezištěm fosílií.

Informace o paleontologických nálezech na Turoldu.

V opuštěném lomu je také Geopark.

Jeden z mnoha umístěných balvanů, tento je slepenec.

Lokalita Kienberg u Mikulova.

Štěrkopískové sedimenty v pískovně Kienberg.

Přírodní památka Kienberg.

Mlž rodu Venus z Mikulova.

Plži rodu Conus z Mikulova.

Schránky hojného plže rodu Turritella z pískovny Mušlov.

Mechovka z lokality Sedlec.

Text a foto: Jan Vokoun