Není snad v jižních Čechách místo, kde bychom nalezli toliko pozůstatků po historické těžbě, dolování rud a dobývání
drahokamů jako je město Písek a jeho okolí nebo-li oblast nazývaná jako Písecké hory.
Písecké hory nejsou ještě tak turisticky profláknuté jako jiné oblasti, např. Šumava, tudíž unikají pozornosti lidí. A také o nich málokdo něco ví. Natož kde vlastně leží. A málokdo také ví, že se zde opravdu nalézaly v minulosti drahokamy. Při těžbě živce pro sklářské účely zde byly nalezeny drahokamové odrůdy berylu – zlatý beryl (heliodor) a akvamarín. V roce 1924 zde byl zase poprvé na světě popsán nový minerál písekit, který se dosud nikde jinde nenalezl. A v neposled- ní řadě se v okolí Písku v minulosti těžilo zlato. To všechno se v minulosti nacházelo v okolí Písku. A navíc zde zůstala řada pozůstatků po této činnosti, ať již propady po těžbě zlata na Havírkách nebo opuštěné lomy U Obrázku, u Nového rybníka a v Údraži. Také se zde zachovalo spousta sejp po rýžování zlata. Část z těchto pozůstatků minulosti můžete shlédnout pokud se vydáte na naučnou stezku Cestou drahokamů. Naučná stezka Cestou drahokamů začíná v lesoparku Amerika a je dlouhá 7 km. Provede nás zajímavými místy a končí pod vrchem Jarník u turistické chaty Živec. Seznámíme se zde s geologickou stavbou okolí, ale i s místní faunou, florou a lesnickou činností. Je to nejstarší stezka v okolí z roku 1968. U chaty Živec nesmíme vynechat návštěvu slavného lomu U Obrázku, kdysi naleziště píseckých drahokamů. Jde sice o opuštěný lom, ale v loňském roce zde byly vybudovány nové přístupové chodníky i s vyhlídkou do lomu. Další zajímavé trasy jsou naučná stezka „Od Ptáčkovny k Živci“, která je 8,5 km dlouhá a provede nás severní částí Písec- kých hor a stezka „Od Ptáčkovny k Caisům“, která je dlouhá 12 km a míří na opačnou stranu. Mimo jiné při prohlídce těchto tras nahlédneme do starých lomů, projdeme kolem starých zlatodolů a středověkých sejpů po rýžování zlata. Nej- známější zlatodoly v okolí Písku byly Havírky. Zlato se zde dobývalo především ve 14. až 16. století. Staré šachty jsou dnes zasypané a zatopené. Ale je zde dlouhá řada propadů i haldy a dostaneme se k nim pokud se vydáme naučnou stezkou „Zlatodoly“. V okolí můžeme narazit ještě na další pozůstatky středovékého získávání zlata a to jsou četná rýžoviště zlata nebo-li sejpy. Pokud se budeme chtít o zdejším kraji a přírodě něco více dozvědět, ideálním místem kam zavítat je Prácheňské muzeum v centru Písku. Je umístěno v budově gotického hradu, vzniklo již v roce 1884, ale původně bylo umístěno v jiných prosto- rách. Až po roce 1902 bylo přemístěno do budovy, která byla součástí královského hradu. Název Prácheňské získalo v roce 1990 podle kdysi používaného názvu Prácheňského kraje. Díky perfektně vzorně a moderně navržené expozici získalo zdejší muzeum ocenění „Evropské muzeum roku“ (1996). Zdejší expozice jsou zaměřené na dějiny a přírodu píseckého regionu. Nás však nejvíce zajímá expozice minerálů a hornin. Veřejnosti je prezentována jen malá část sbírkových vzorků minerálů a hornin. Většina je v depozitáři. Přesto je zde zajímavá expozice vzorků z Písecka. Jednak minerály okolních slavných pegmatitových lokalit a zajímavá je také část s vystavenými vzorky vltavínů z lokalit v okolí Písku. Kromě několika dalších expozic zde můžeme shlédnout expozici Zlato v Pootaví. Kromě toho, že se zde seznámíme s his- torií těžby zlata na Písecku, můžeme tu shlédnout ať již modely, tak především opravdové dobové předměty . Ať již části mlýnů na zlatou rudu nebo mlýnské kameny na rozemílání rudy. Je tu vystaven i vzorek slavného křepického zlata z roku 1927. Muzeum je otevřeno celoročně každý den kromě pondělí.
Lom U Obrázku Lom U Obrázku Expozice Zlato v Pootaví Hornická želízka z píseckých zlatodolů Křepické zlato z roku 1927 Mlecí kameny na zlatou rudu Mlecí kámen na zlatou rudu
Foto a text: Jan Vokoun
|
Powered by Opencart
Opencart theme designed by KulerThemes.com