Článek o dolování zlata ve středověku v oblasti Předních, Prostředních a Zadních Paští.

Ač se to dnes zdá z dnešního pohledu téměř nepravděpodobné, na Šumavě v dávných dobách vzkvétala hornická činnost. České země byly ve středověku jedněmi z hlavních producentů zlata a stříbra v Evropě. A jedním z hlavních center u nás byly Kašperské Hory na Šumavě a několik přilehlých kutišť - jako např. Přední, Prostřední a Zadní Paště, o kterých bychom se chtěli zmínit.

O osadě Paště, ležící na úpatí hory Křemelná, bylo slyšet už ve středověku, kdy se do krajiny ozývalo cinkání kladívek horníků a údolí horských říček Křemelná, Vydra a Otava se hemžilo desítkami a možná i stovkami rýžovníků zlata. O někdejším hornickém ruchu v těchto místech vypovídají nejen písemné prameny, ale i markantní stopy v terénu. Dodnes se na březích těchto říček táhnou sejpy, stopy po rýžovištích, svědčící o rozsáhlých pracích v dřívějších dobách.

Na některých místech již nejsou stopy po rýžování a dobývání zlata tak viditelné, jinde jsou dodnes výrazně zachovány. Na dávnou činnost horníků nás v terénu upozorní zbytky štol a šachet, pásma jam, propadů a dolíků, různé příkopy, náspy z kamení apod. Zvláště dobře zachovalé stopy po dolování se dochovaly v blízkosti bývalých Předních Paští. V podzemí se skrývá pozoruhodný systém šachet, které jsou na dně spojeny mohutnými dobývkami. Od hloubky kolem 50 metrů jsou zatopeny a ještě asi dalších 10 metrů pokračuje pod hladinu. Pinky a propady se zde táhnou v pásmu cca 10 metrů širokém do vzdálenosti asi 200 metrů.

Listina z roku 1723 vztahující se k situaci zlatonosného revíru Kašperských Hor před rokem 1426, vyjmenovává celkem 37 zlatých dolů, mezi nimi také doly v okolí hory Křemelná, konkrétně důl a náleznou jámu sv. apoštola Pavla nad řekou Otavou, důl sv. Panny Doroty na Paštích ( „eine Zech der Heyl. Jungfrau Dorothea auf der Waidt“ a dále důl zvaný „na Babylonu“ („eine zech aufn Babilon genandt“).

V  místech těžby vznikaly ve středověku hned vedle dolů dřevěné kaple. Zde se modlili horníci těžící zlato před cestou do podzemí. Jednak za ochranu svých životů i za nalezení zlatých žil. Konkrétně vedle bývalých štol na Předních Paštích stojí od roku 2012 obnovená kaplička Panny Marie Pomocné.

Celá oblast Předních, Prostředních a Zadních Paští a okolí upadla v zapomnění po II.světové válce po odsunu německých obyvatel a po zřízení vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda v roce 1950 je potkal stejný osud jako jiné obce v okolí – byli rozstříleny a zničeny vojáky.

Dnes je oblast opět přístupná a spadá do I.zóny Národního parku Šumava.

Jeden z četných propadů na Paštích

Řada propadů včetně přilehlých odvalů málokde přesahuje šířku 10 metrů

Kaplička v těsné blízkosti zlatodolů, obnovena v roce 2012

Úhledně vyskládané zídky kolem cest nedaleko zlatodolů

Pohled do propadu na Sněžných jamách, které jsou nedaleko Paští

Vyvěrající rezatá voda jako důkaz nedalekého zavaleného vchodu do podzemí

Negativní památka na komunistickou minulost

Typické propady připomínající hornickou činnost na Paštích

Pohled od spodní části tahu dlouhého několik set metrů

Text: Jan Vokoun, Veronika Kabeláčová

Foto: Veronika Kabeláčová