Článek od pana Františka Knížka o moři, které bývalo v dávných dobách na Jinecku.

V okolí městyse Jince se nacházejí skalní útvary, které jsou dokladem kdysi existujícího prvohorního moře. Toto moře zanechalo velkou vrstvu usazenin,které se tvořily asi 100 milionů let. V letopisech Země se těmto usazeninám říká kambrium a tvoří tedy velmi silný list. Vzniklé usazeniny v sobě skrývají v podobě zkamenělin podrobný obraz Země z doby počátku prvohor, tedy „starověku“Země. Dokazují nám, jaký existoval život v prvohorním moři a na jakém stupni vývoje byl život v době před 530-550 miliony let.

Moře tehdy zaplavilo větší část souše. Pouze vrcholky nejvyšších pahorků vyčnívaly nad hladinu jako ostrůvky. Tyto ostrůvky však byly holé a bez života. O Jineckém moři lze hovořit jako o velké a poměrně mělké zátoce, která sahala až do dnešních jihovýchodních Brd. Jestliže ostrůvky byly bez života, pak pod hladinou se rozvíjel rozmanitý život. Už tehdy bychom nalezli zástupce dnešních kmenů bezobratlých živočichů. Bylo to ale moře podivné, chyběly v něm ryby. Mnohotvárnost života pod hladinou se neprojevovala velkým pohybem. Téměř všichni živočichové byli vázáni na dno moře. Živočišné houby, ramenonožci i pralilijice byli zakotveni u dna moře krátkým stonkem a jakoby vyrůstali z velké podmořské louky.

Tehdejší, tedy kambrické moře, je charakterizováno dalším znakem – nepřítomností velkých tvorů. Skutečným vládcem moře byl vzdálený příbuzný našich raků – trilobit. Rozličné druhy trilobitů tvořily asi 60% všeho živého tvorstva, 30-40% pak ramenonožci, ostnokožci, hyoliti apod. Jak již bylo zmíněno, trilobiti byli tedy vládci tehdejšího moře. Jestliže bychom řekli, že dnes je Země planetou lidí, pak v kambriu patřila trilobitům.

Slovo trilobit pochází z latinského slova tres – tři a lobus – lalok. Trilobiti jsou členovci, dnes již vymřelí. Pohybovali se po dně, zahrabávali se do bahna nebo volně plavali. Jejich tělo bylo kryto výrazně dělenným chitinózním krunýřem, vyztuženým uhličitanem vápenatým. Jednotlivé části krunýře byly pevně skloubeny a navzájem spojeny chitinóznimi blanami. Tento pevný krunýř chránil jejich tělo a nepodléhal tak snadno zkáze. Krunýř byl během života trilobitů několikrát vyměňován(svlékán). Po smrti živočicha se krunýř rychle rozpadal a proto nálezy celých zkamenělých jedinců jsou vzácné. Krunýř trilobitů se příčně dělí na hlavový štít – cephalon, trup – thorax, štít ocasní – pygidium. Podélně je krunýř rozdělen dvěma rýhami na část střední, zvané vřeteno = osu – rachis a dvě postranní části zvané plesury nebo pleurální laloky.

Usazeniny jineckých vrstev střednokambrického stáří prvohorního moře obsahují množství zkamenělin bezobratlých živočichů a je doposud známo více jak 43 druhů trilobitů, více jak 16 druhů brachiopodů, dále pak 13 echinodermat – ostnokožců, 5-6 druhů hyolitů. Zjištěno je Dr. R. Mikulášem přes 30 druhů ichnofosílií a Dr. O. Fatkou je zjištěno více než 40 druhů acritarcha.

Nálezy zkamenělin na úpatí pohoří Brd a na Jinecku, přitahovaly badatele a sběratele už od pradávna. První zprávy, zabývající se těmito zkamenělinami z jineckého okolí, pocházejí z 80.let 18. století (hrabě Kinský) a z první poloviny 19. století (hrabě Sternberg, H.R.Emrich apod.). Nejvýrazněji se však těmito zkamenělinami na Jinecku a v oblasti Skryjí zabýval „otec české paleontologie“, Joachim Barrande (1846 – 1872). V období po druhé světové válce se výzkumem zkamenělin na Jinecku zabýval V.Havlíček, M.Šnajdr, I.Chlupáč, v posledních letech pak O.Fatka, V.Kordule, F.Knížek, R.Mikuláš a další.

Exempláře celých zkamenělin trilobitů z Jinecka a Brd, jsou známé po celém světě a proto si važme hodnot, kterými příroda Jinecka a pohoří Brd oplývá.

Sestavil Fr. Knížek

Ptychoparia striata

Paradoxides gracilis

Conocoryphe cirina

Conocoryphe sulzeri

Rejkocephalus knizeki

Ellipsocephalus hoffi

Ellipsocephalus hoffi

Hydrocephalus minor