Jednou z mých nejoblíbenějších lokalit jsou Vrančice. Lokalita byla vyjímečná již za doby činné těžby, kdy tu byl v provozu

důl Alexander a těžily se zde polymetalické rudy.

Známé a sběratelsky atraktivní byly především zdejší minerály stříbra, ať již ryzí stříbro, polybazit, pyrargyrit, jalpait, či

zde poprvé popsaný stromeyerit. Avšak toto je již minulost. Šachta Alexander již neexistuje, v roce 1991 byla těžba

ukončena. A haldy jsou hluché a zarůstají, kromě několika menších a málo známých výsypek, kde se dá ještě něco málo

nakutat. Viděl jsem odsud spoustu krásných vzorků a znám i celou řadu sběratelů, kteří tu zlatou éru těžby zde zažili,

ale já jsem se toho bohužel nezúčastnil. Z tohoto důvodu také nehodlám popisovat něco, co si myslím, že náleží povola-

nějším.

Pro současné sběratele, kteří by se chtěli věnovat této lokalitě nebo by si prostě chtěli alespoň něco najít, tak zbývají je-

dině stařiny po středověké těžbě. Předmětem místní těžby byl, jak se uvádí, pravděpodobně stříbrem bohatý chalkosin.

Počátek těžby na vrančickém ložisku však není znám. První zprávy pocházejí z roku 1563. Avšak v 17.století byly v činnosti

již jen dva doly. A když se těžbou vyčerpaly nejbohatší přípovrchové partie, byl to signál k opuštění ložiska.

K již zmíněným stařinám, jejich lokalizace je v lese nad bývalou šachtou Alexander. Jsou tu jednak stařiny kousek nad šach-

tou v začínajícím svahu a jednak pak výše nad cestou. Na malých haldách lze během kopání nalézt celou řadu raritních

minerálů. A to mně svého času upoutalo natolik, že jsem se intenzivně věnoval této lokalitě několik let. V minulosti jsem

zde uskutečnil tolik návštěv, co snad na žádné jiné lokalitě. Snad s vyjímkou Horního Slavkova. Vůbec nepřeháním, když

uvedu, že jsem tu učinil více než sto návštěv, vesměs kopacích akcí. Za tu dobu jsem nashromáždil opravdu velké kvantum

vzorků. Sice se nejedná o žádnou estetiku, ale ojedinělost a vzácnost místních minerálů to vynahrazuje. Jde v mnoha pří-

padech o minerály, které se buď jinde v naší republice nevyskytují anebo jinde nedosahují kvality zdejších vzorků. Jsou to

především sekundární minerály s obsahem vanadu, přesněji vanadičnany olova,mědi apod. Zkrátka jinde u nás se podob-

ná parageneze nevyskytuje. A to je právě ze sběratelského pohledu na této lokalitě to nejzajímavější.

Pokud jde o stařiny, na haldách nad cestou se vyskytují občas i jiné minerály než na haldách pod cestou. Proto, když děláte

tuto lokalitu systematicky, je dobré i tento detail rozlišit. Navíc je třeba také zmínit, že stařiny nebo velká část jejich partií

již byla v minulosti některými sběrateli překopána. A to dokonce několikrát. Údajně např. po popsání čechitu byly haldy

překopány, načež po nalezení dalších minerálů byly překopány znovu. Naštěstí je zdejší materiál tak zašpiněn, že

sběratelům spousta věcí unikne, a i když jsou některé plochy hald několikrát překopány, přesto lze pořád nalézt zajímavé

věci. Kdo je milovníkem „sekundárů“, musí se tu cítit přímo jako ryba ve vodě. Nevýhodou pro povrchové sběratele je, že

na povrchu, vyjma deštivého počasí, téměř nic nenaleznete, čili nerozeznáte co je co. A pokud se již rozhodnete kopat,

mnoho minerálů sbíráte intuitivně. Tzn. dle odlišné struktury, vzhledu a hlavně hmotnosti vzorků. Zdejší minerály s obsa-

hem olova jsou přeci jen v tomto ohledu poněkud těžší než ostatní. A další ještě větší problém je, že místy je zde vše zbar-

veno od oxidů železa do červena a do hněda. Prostě pěkný sajrajt. O to větší Vás čeká překvapení doma po omytí vzorků.

Když se Vám najednou objeví i některé minerály v krystalované podobě. Vcelku dobře se dal identifikovat např. hedyfán,

Pb₃Ca₂(AsO₄)₃Cl. Jednak barvu má bílou, krémovou až šedou. Ten pokud je kusový, je výrazně těžší než ostatní vzorky.

Dle novodobějších výzkumů a analýz se však pravděpodobně nejedná o hedyfán jak máme obecně zažito, ale o ca-mimetit.

Hedyfán prý není ve skutečnosti u nás zatím popsán. Ale mně se ten název tak líbí, že jej nadále používám. Vyskytuje se

na haldách jak nad cestou, tak i pod cestou. Kromě velkých kusových agregátů se zde vyskytuje i v krystalované formě,

v nedokonalých sloupcovitých krystalech do velikosti 1 cm. Kdysi zde uváděné až několik kg těžké nebo 20-30 cm velké

hroudy hedyfánu jsem tu však nikdy nenalezl. Asi už jsou vysbírané. Navíc se hedyfán nevyskytuje pouze samostatně, ale

často bývá v doprovodu jiných minerálů, hlavně s kalcitem tvořil podstatnou složku rudní žiloviny. Kromě kalcitu však bývá

v doprovodu i ostatních zajímavých minerálů např. čechitu, mottramitu, vanadinitu, apod. Z minerálů, které jsou středem

našeho sběratelského zájmu je hedyfán jedním z nejhojnějších. Hedyfán obsahuje někdy i větší množství vanadu. Pokud

jsou tyto partie s vanadem více rozložené nebo-li zvětralejší, pak se na těchto vzorcích dá nalézt vzácný minerál chervetit,

(Pb₂V₂O₇). Ten vzniká právě rozkladem hedyfánu a bývá ve formě drobných tabulkovitých či šupinkovitých krystalků s vy-

sokým leskem. Je bílý až nažloutlý. Jedná se o minerál, který máte šanci ve většině případů zjistit až po omytí vzorků.

Makro vzorky s chervetitem jsou vzácné, spíše ho rozlišíte až pod mikroskopem. Tak jako některé další zdejší minerály.

I když jde většinou o mikro partie či sotva okem rozeznatelné minerály, někdy i tyto mohou vypadat esteticky. Chervetit

byl zde ve své době (1982) nalezen jako teprve na druhé lokalitě na světě.

Jedním z hlavních lákadel je na zdejší lokalitě minerál čechit , Pb(Fe,Mn)(VO₄)(OH). Minerál zde poprvé na světě nalezený

a popsaný v roce 1981 (Mrázek,Táborský). Jedna taková zajímavost k tomuto minerálu. Původně se myslelo, že jde o mi-

nerál pyrobelonit a takto byl sbírán. Až následné analýzy ukázaly, že jde o úplně jiný, nový minerál. Čechit je charakteristic-

ký, kromě toho, že je černý, tím, že je mastně lesklý, takže se dá odlišit od hematitu či goethitu. V haldovině totiž převažují

špinavě černé, šedavé, rezaté, červenohnědé a podobné minerály. Nebo minerály pokryté takto zbarvenými povlaky či oxidy.

A pokud nemáte již vycvičené oko, je problém některé minerály odlišit. Ale i zkušený znalec místních minerálů se neobejde

bez odborných analýz. Ale čechit se dá tzv.naučit, obzvláště na čerstvém lomu kdy je odštíplý. Pokud je povrchově zoxido-

ván, vypadá stejně jako hematit. Vyskytuje se na stařinách pod cestou jednak jako celistvé agregáty a zrna až několik cm²

velká. Často prorůstá s hematitem, také s hedyfánem a kalcitem. Vzácněji se vyskytuje čechit v krystalované formě, jako

až 3 mm velké černé, čočkovité a silně lesklé krystaly. Podobný minerál je vanadinit, Pb₅(VO₄)Cl. Ten na rozdíl od čechitu

se vyskytuje v různých odstínech od červené, šedé až téměř po černou. Ale není tak lesklý jako čechit, je matnější s mast-

ným leskem. Někdy s čechitem intimně prorůstá. Takovýchto vzorků mám několik. Je jednak kusový a velmi vzácně i kry-

stalovaný. Opět jako u ostatních obdobných minerálů velikost krystalů dosahuje tak max. kolem 2 mm. Zato však jeho

krystalované plochy mohou vzácně dosáhnout i několika cm². Kromě čechitu bývá často ve společnosti hedyfánu a kalcitu.

Vyskytuje se hlavně na stařinách pod cestou.

Dalším zajímavým minerálem je descloizit , (Zn,Cu)Pb(VO₄)(OH). Ten se vyskytuje buď ve formě jemně krystalických po-

vlaků barvy oranžové až hnědé nebo jako krystaly velikosti do 2 mm hnědé, nevýrazné barvy. Na lomu má silně mastný lesk.

Vzhledem k jeho podobnosti i chemickým složením je možná jeho záměna s mottramitem. Často zde totiž půjde o přechod-

né členy v řadě descloizit-mottramit. Tzv. okometrická metoda nebude při určování těchto minerálů vždy spolehlivá.

Mottramit, (Cu,Zn)Pb(VO₄)(OH) byl dle mého názoru hojnější než descloizit. Vyskytuje se hlavně na stařinách nad cestou.

Vytváří trávově zelené, černozelené až černé krystalické kůry a vzácněji krystalky do velikosti 2 mm. Na stařinách jsou

nebo spíše byly 3 výsypky s mottramitem. Na jedné z nich se vyskytoval ve formě krystalických povlaků na rozvětralé

žule. Zajímavější byla výsypka kde byl mottramit jednak v krystalických kůrách a povlacích, jednak celistvý a také jsem

nalezl vzorek složený z krystalů o velikosti do 1 cm. Spíše mi to připadá, že jde o pseudomorfózu mottramitu po jiném

minerálu. Velice hezky vypadaly vzorky drobných 2 mm velkých krystalků narostlé na křemeni a zvláště pak na goethitu

nebo na pseudomorfózách goethitu po sideritu. To je opravdová sběratelská lahůdka. Pokud jsou vzorky celistvé, vyzna-

čují se podobně jako hedyfán také výraznější hmotností. A navíc barevnost či škála barevných přechodů od žlutozelené

k téměř černé barvě je také úžasná. Nevím proč, ale nějak jsem si tento minerál oblíbil a je to vlastně můj nejoblíbenější

vrančický minerál.

Jako velká vzácnost byl nalezen i minerál brandtit, Ca₂Mn(AsO₄)₂.2H₂O. Ten se vyskytuje v dutinách kalcitu a jeho droboun-

ké krystalky jsou na první pohled podobné krystalům sádrovce. Avšak bez analýzy nelze potvrdit, že jste tento minerál

opravdu nalezli. U několika domnělých vzorků jsem se spálil a u některých dalších podezřelých zatím nemám analýzu,

takže tento minerál mi jako jeden z mála nadále uniká.

Vcelku hojněji se vyskytoval duftit, PbCu(AsO₄)(OH). Ten zde vytvářel skelně lesklé krystalické kůry světle až tmavě zelené

barvy a nebo se vyskytoval jako práškovité povlaky světle zelené barvy. V jiné formě jsem ho zde nenalezl, i když jsou uvá-

děny i pseudomorfózy několik mm velké. I když jsem zmínil mottramit jako můj nejoblíbenější zdejší minerál, možná ještě

úžasnější je vésigniéit, BaCu₃(VO₄)₂(OH). To je opravdový fešák mezi místními „sekundáry“. Jednak jeho jablečně zelená

barva a krystalovaná forma je opravdu oku lahodící záležitost. Vésigniéit může být buď práškovitý, povlakový, čímž se snad-

no zamění za další zdejší minerál volborthit, Cu₃(V₂O₇)(OH)₂.2H₂O. Ale krásnější jsou jeho tmavě zelené tabulkovité krys-

taly nebo vějířkovité či radiálně paprsčité agregáty jablečně zelené barvy. Vyskytuje se především na haldách nad cestou.

Ale zde byl později nalezen i volborthit, který se dříve nacházel pouze pod cestou. Tudíž u těchto dvou minerálů může

snadno dojít k záměně. Volborthit se navíc vyskytoval i ve společnosti větrajícího chalkosinu.

Na horních haldách se hojně vyskytuje světle modrý až modrozelený chryzokol. Spolu s ním se vyskytují vcelku hojně

drobné nažloutlé krystalky jodargyritu, B-AgI, který narůstá na chryzokol. Ten pokud je čerstvý je bezbarvý a silně lesklý,

na světle pak rychle přechází do žlutavých odstínů. Pokud budeme vzorky s chryzokolem umývat, musíme opatrně, proto-

že jodargyrit bychom mohli snadno smýt. Někdy bývá jodargyrit povlečen tenkou vrstvičkou chryzokolu, který na něm

vytváří jakoby krustu. Tudíž vznikne žlutozelený minerál, u něhož po bedlivém prozkoumání odhalíme , že jde o jodargyrit.

Jako opravdu velká vzácnost tu byl nalezen nebo spíše nově popsán také bromargyrit, AgBr. A sice na vzorku z 80.let, kdy

na lesklé krystalky jodargyritu narůstá vzhledem hnědozelená kůra zmíněného bromargyritu.

Dalším vzácným minerálem vázaným na chryzokol je agardit-(Ce), CeCu₆(AsO₄)₃(OH)₆.3H₂O. Ten byl popsán a publikován

teprve nedávno (2008). Jde o první potvrzený výskyt tohoto vzácného minerálu u nás. Je to opravdu mrňavý minerál.

Vytváří krásně jablečně zeleně zbarvená radiálně paprsčitá sluníčka a jehlicovité agregáty, avšak o velikosti menší než 1

mm. Spíše několik desetin milimetru, takže není na první pohled vůbec vidět. Musíte nasbírat hromadu chryzokolů, ty poté

důkladně umýt a následně pod mikroskopem prozkoumat povrch, jestli ho tam náhodou neobjevíte. To je šance jak se k to-

muto minerálu propracovat. Ze spousty chryzokolů, které jsem prošel, jsem jej nalezl pouze na dvou vzorcích. Spíše se

vyskytuje na hornině s bledě modrým až bělavým chryzokolem, který tvoří tenké kůry a ledvinité povlaky.

Na haldách nad cestou se v porovnání s haldami pod cestou vyskytuje více barevných minerálů, zvláště zeleně až modře

zbarvených. Kromě chryzokolu a již zmíněného vésigniéitu či volborthitu můžete na haldách nad cestou ještě nalézt např.

malachit a pseudomalachit. Ty nejsou nijak vzácné. Nevytváří zde nijak estetické ukázky, ale pro zastoupení

minerálů z této lokality to stačí. Ale také vzácný konichalcit, CaCu(AsO₄)(OH), který vzniká přeměnou vésigniéitu. Ten je

trávově zelený, se skelným leskem a má původní lupenitou strukturu krystalů jako u vésigniéitu.

Nad cestou se občas hojněji vyskytuje i pyromorfit, Pb₅(PO₄)₃Cl. A sice v jehlicovitých, sloupcovitých nebo vějířkovitých agre-

gátech. A navíc v různých barevných odstínech, od téměř bezbarvé, bílé, šedé, krémové, oranžovo hnědé, nahnědlé až hně-

dé. Na většině lokalit je pyromorfit buď charakteristicky zelený nebo hnědý, ale ta barevná škála co je ve Vrančicích mně

opravdu překvapila. Často vyplňuje pukliny na rozvětralé žule nebo je narostlý na rozvětralém hematitu a také na pseudo-

morfózách goethitu. Tím také snadno unikne pozornosti, protože kdo by se zabýval zkoumáním nějaké obyčejné rozvětralé

žuly. Také bych se měl zmínit o dalším zdejším vyhledávaném minerálu, kterým je willemit, Zn₂(SiO₄). Ten byl znám hlavně

z materiálu ze šachty Alexander, ale kupodivu ho naleznete i na stařinách. Je to velmi nenápadný minerál. Už svým vzhle-

dem a šedavou barvou snadno unikne pozornosti a přehlédne se. Spolehlivým vodítkem jeho identifikace je, že zeleně

fluoreskuje v UV záření. Ale nalezl jsem na dolních stařinách i vzorek s willemitem, který vůbec nezáří. Buď je radiálně pa-

prsčitý nebo v podobě prismatických krystalů do velikosti několika mm. Na vzorcích jej naleznete hodně v přítomnosti kal-

citu.

Na stařinách lze nalézt ještě celou řadu primárních i sekundárních minerálů nebo těch co jsem zde nepopsal. Např. goethit,

ten zde patří mezi naše nejkrásnější, vyskytuje se hlavně na horních haldičkách. Krásné jsou jeho jehlicovité krystaly a agre-

gáty, ale zajímavá byla i jiná forma goethitu, a sice pseudomorfózy po sideritu. Dále jeho varieta sametka, známá a slavná

z příbramského rudního revíru. Ta se vyskytuje naopak na dolních stařinách na kalcitech a v jejich dutinách. A vytváří zde

plochy až několik cm² velké. Tam též naleznete i netradiční minerál pro tuto lokalitu, opál. Ten se tu vyskytuje v několika

barevných odstínech. Takto jsem si po několika akcích vytvořil pěknou barevnou škálu opálů z Vrančic. Velmi hojný je zde

kalcit, ale velikost krystalů není velká nebo jsou poničené. Všudy přítomný hematit někdy dokáže vytvořit i pěkné agregáty.

Zvláště když je např. ledvinitý, jinak kusový je zde běžný. Někdy tu naleznete i velice pěkné krystaly záhněd, nebo-li drůzičky

kouřově hnědé s průsvitnými krystaly např. do 2 cm, to je velice hezký minerál. Pak se tu dá nalézt místy hojně kusový chal-

kosin, ale ten může doprovázet i řada jiných minerálů, např.bornit, vzácně se dá najít i ryzí stříbro, buď drátkovité nebo

jako plíšky či jemně zrnité agregáty. Ale na stařinách velice ojediněle. Též jsem nalezl i drobné zrnko cinabaritu. Sekundár-

ních minerálů je zde jasná převaha. Horší je, že je zde spousta povlaků, práškovitých či krystalických náteků a kůr různých

barev, nejčastěji žluté, zelené až modré barvy, které se dají těžko identifikovat. Také různé plsnaté agregáty, jehličky apod.

Jednou jsem takto dal analyzovat jeden vzorek s neidentifikovatelnými jehličkami. Nakonec se z tohoto vzorku vyklubal nový

dosud nikde nepopsaný minerál. Ale popsání tohoto minerálu nebylo dokončeno z důvodu nedostatku materiálu. Che-

micky jde o vanadičnan s obsahem Ca a Fe. Kromě výše uvedených sekundárních minerálů zde vzácně můžete nalézt i ji-

né zajímavé minerály jako nimit či baileychlor, což jsou slídnaté minerály ze skupiny fylosilikátů. Ale to už je jiná kategorie

a bez důkladných analýz máte malou šanci podobné minerály rozpoznat.

V článku jsem neuvedl všechny zdejší nalezené minerály, to ani nelze, to je spíš na malou publikaci. Spíše jsem popsal ty,

které považuji z mého pohledu za zajímavé, sběratelsky atraktivní a dají se i nalézt. Možná jsem i na nějaké zapomněl,

ale nechtěl jsem z tohoto článku dělat vědeckou práci, spíše jen laicky prezentuji, co jsem tu všechno nalezl. Ještě musím

zmínit, že některé části hald jsem totálně a úplně překopal. Např. pod cestou od úpatí až na horní okraj. Vyjma haldy vpravo,

která obsahuje hojně kalcitu. Haldovina byla nasypána v lese dosti nerovnoměrně, některé partie byly jen přípovrchové,

neměly moc velkou mocnost. Ale byla i místa, kde byla haldovina nakupena až do mocnosti téměř dvou metrů. Mohlo to

býti také způsobeno už několikerým překopáním předchozími sběrateli. Samozřejmě důležité je, že jsem po sobě díry řád-

ně zarovnal. Nad cestou je haldoviny mnohem více, tam se to překopat jen tak nedá. Je to tam stále hodně perspektivní.

Ale údajně je zde v důsledku nějaké devastace lesa či podkopaných stromů zvýšená kontrola sběratelů a hrozí sankce při

dopadení. Nevím, co je na tom pravdy, toto jsem zaslechl od sběratelů. Takže s rozumem. Moje aktivity se v současné době

posunuly zase kousek dál a Vrančicím se momentálně nevěnuji, takže nemůžu podat informaci o aktuálním stavu.

Zdejší ložisko již bylo v minulosti několikrát odborně popsáno, konkrétně minerály zdejších stařin pak např. v článku J.Sej-

kory Zajímavé oxidické minerály ložiska Vrančice. Byl zveřejněn v časopise Minerál 4/93. Ale od té doby se mnohé změnilo,

přibylo nálezů a byly nalezeny další nové minerály. A další nás v budoucnu možná i čekají.

Jak jsem již uvedl ze začátku, zdejší mineralizace je u nás ojedinělá, nikde jinde u nás nenaleznete některé druhy minerálů

anebo ve srovnatelné kvalitě jako ve Vrančicích. Pro ty co se zabývají systematickou mineralogií jsou Vrančice učiněným

rájem. V porovnání s některými světovými lokalitami a ukázkami nedosahují zdejší minerály sice světových parametrů,

ale u nás prostě lepší vzorky většiny uvedených minerálů nenaleznete. Zajímavé je pro srovnání pořídit si několik vzorků ze

zahraničních lokalit, např. vanadinity z Maroka či africké mottramity a descloizity a mít k nim jako ekvivalent vrančické

vzorky.

Řadu analýz zdejších vzorků mi zajistil a zpracoval Pavel Škácha, za což bych mu chtěl velmi poděkovat. Bez této pomoci

bych těžko mohl pokročit v identifikaci vzorků. A také děkuji kamarádovi Zdeňkovi Zubrovi za fota mých minerálů.

Pokud zde naleznete něco s čím si nebudete vědět rady či to na první pohled nebudete moci identifikovat, určitě to

nevyhazujte. Může z toho časem být třeba nějaká rarita nebo nový minerál.

Věřím, že tato úžasná lokalita ještě neřekla své poslední slovo a do budoucna nám nachystá ještě nejedno sběratelské

překvapení.

 

Halda šachty Alexander, bohužel v dnešní době hluchá = ztráta času. Stav v červnu 2007.

 

Stařiny nad cestou, pohled od cesty. Stav v listopadu 2006.

 

Stařiny nad cestou jsou rozlehlejší než pod cestou. Stále je zde dost neprozkoumaného materiálu. Stav v březnu 2007.

 

Právě nalezený vésigniéit, který se prozradil v zabahněném materiálu svojí zelenou barvou. Listopad 2006.

 

Rekultivace haldiček pod cestou. Takto to vypadá po akci. Leden 2007.

 

Vzorek s nedokonalými krystaly Ca-mimetitu (hedyfánu) o velikosti kolem 7 mm. Velikost vzorku 60x50x35 mm.

Stařiny pod cestou, rok 2007.

 

Vzorek kusového Ca-mimetitu, složeného z nedokonalých krystalů. Velikost vzorku je 48x30x30.

Stařiny pod cestou, rok 2009.

 

Detail s jemně šupinkatým, lehce nažloutlým chervetitem. Na vzorku velikosti 73x65x35 mm je poloha totoho minerálu

o ploše několika cm². Chervetit je narostlý na kalcitu. Stařiny pod cestou, rok 2006.

 

Na vzorku o velikosti 78x55x35 mm je několik poloh jemně krystalického čechitu zarostlého v kalcitu.

Plocha tohoto minerálu na fotografii má rozměr 35x25 mm. Stařiny pod cestou, rok 2006.

 

Drobné krystalky černého čechitu lemované bílým chervetitem. Oba minerály jsou zarostlé v kalcitu. Velikost vzorku

je 75x55 mm, plocha lemovaná chervetitem má rozměr 16x12 mm. Stařiny pod cestou, rok 2006.

 

Masivní a těžký vzorek, který je celý prorostlý krystalovaným vanadinitem. Velikost vzorku je 73x60x70 mm.

Stařiny pod cestou, rok 2011.

 

Detailní záběr jiného vzorku vanadinitu. Drobné krystalky narůstají na kalcit s hematitem opět v ploše několika cm².

Šířka záběru 3,5 cm, velikost vzorku 90x45x40 mm. Stařiny pod cestou, rok 2006.

 

Jemně krystalovaný descloizit, který porůstá vzorek kalcitu s hedyfánem ze všech stran. Přechází z odstínů špinavě

zelené přes oranžovou až po hnědou. Šířka záběru 2,5 cm, velikost vzorku je 57x45x40 mm.

Stařiny pod cestou, rok 2008.

 

Masivní vzorek špinavě zeleného mottramitu s krystaly do velikosti 10 mm. Velikost vzorku je 75x60x35 mm.

Stařiny nad cestou, rok 2009.

 

Kusový vzorek jemně krystalického mottramitu. Velikost vzorku je 67x50x30 mm, pochází ze stařin nad cestou z roku

2009.

 

Drobné 1-2 mm velké krystalky špinavě zeleného mottramitu v dutině záhnědy. Plocha s krystaly je cca 2 cm.

Velikost vzorku je 40x25x23 mm, stařiny nad cestou, rok 2009.

 

Tentýž vzorek z jiné strany pokrytý 2 mm velkými krystaly mottramitu.

 

Detailní záběr s tmavě zelenými krystalky vésigniéitu do 3 mm velikosti v dutině na unikátním vzorku, který byl velký

asi 25 cm a byl skrz na skrz prorostlý práškovitým, lupenitým a krystalovaným vésigniéitem různých zelených odstínů.

Stařiny nad cestou, rok 2006.

 

Vzorek bohatě porostlý žlutým lesklým jodargyritem, který je porostlý jemným povlakem chryzokolu.

Šířka záběru je 5 cm. Velikost vzorku je 58x45x40 mm. Stařiny nad cestou, rok 2007.

 

Vzorek s vzácným minerálem agarditem-(Ce), který na vzorku vytváří jablečně zelená sluníčka velikosti do několika

desetin mm. Velikost vzorku je 70x55x38 mm. Stařiny nad cestou, rok 2009.

 

Krásné jehličky hnědého pyromorfitu na rozvětralé žule. Plocha s minerálem je 3 cm široká.

Velikost vzorku 67x40x30 mm. Stařiny nad cestou, rok 2011.

 

Jiná varieta pyromorfitu. Agregáty béžového pyromorfitu kulovitého vzhledu složené z drobných krystalků.

Narůstají na zvětralou žulu v ploše několika cm². Šířka záběru je 4 cm, velikost vzorku 90x60x55 mm.

Stařiny nad cestou, rok 2011.

 

Drobné zrnko cinabaritu zarostlé v křemeni se záhnědou, zhruba uprostřed snímku. Velikost vzorku je 37x25x22 mm,

šířka záběru 30 mm. Stařiny nad cestou, rok 2009.

 

Nový neurčený minerál. Drobounké plsnaté jehličky zarostlé v dutinkách kalcitu. Jde o vanadičnan s obsahem Ca a Fe,

velikost vzorku je 60x55x60m. Velikost největší dutiny je 3mm, šířka záběru je 30 mm. Stařiny pod cestou, rok 2007.

 

Zelené povlaky jemně krystalického duftitu na vzorku velikosti 100x50x70 mm. Duftit porůstá vzorek ze všech stran

v ploše několika cm2. Stařiny nad cestou, rok 2009.

 

 

 

 

Text a foto lokality: Jan Vokoun.

Foto minerálů: Zdeněk Zubr